Ona je každá recenze dobrá - ať už je špatná, nebo dobrá. A ta poslední na Databázi knih k Milionu mě jen nakopla k tomu, abych trochu objasnila, jak tvořím, jak píšu, jak si vybírám místa a jak si vybírám jména (ty hlavně). Takže proto tu teď jsme a vy si čtete tento krátký (možná) článek o tom, jak se mi to všecko rodí v hlavě. Snad to nebude úplná katastrofa a nebude to BATB aneb podle Dámyskloboukem blbé až to bučí! :D

Když jsem začínala psát, mé příběhy se odehrávaly v zahraničí, jen jeden se odehrával u nás. Pak ale přišla rada z nakladatelství, že mám příběhy zasazovat do ČR, protože je pak větší šance na vydání. Piš to, co znáš, říkali. A tak jsem to zkusila.

První takový příběh má název Skrytá hrozba, kde jsem využila svých znalostí z prostředí mezinárodního korporátu a spojila tak dohromady Brno a cizí jména. Světe div se, ono to fungovalo a já navíc věděla, že to není blbost, protože se s tím až doposud setkávám ve své práci.

Takže, když si třeba rozebereme Alecii Clarke a její zázemí, zjistíme, že její táta je z Anglie. Pro tohle jméno mě tehdy inspirovalo oficiální jméno zpěvačky Pink a u nás by bylo unikátem, ale i tak mi Alecia  přišlo jako krásná anglická verze pro Alici.

Matka: Emily Clarke (CZ)

Dneska už ke jménům přistupuju trochu míň exoticky. A abych si byla opravdu jistá, že to funguje a že jména nejsou až moc cizí, koukám se na webové stránky se statistikami jmen v České republice - prostě googlím! (A navíc, když už se někdo může jmenovat JR, Versace, apod. pak si myslím, že anglická jména jsou to nejmenší.)

Po Skryté hrozbě přišel na řadu Milion hvězd a s ním tato čtveřice dívek: Chloe Reynolds, Amelia White, Katarina Urbanová a Mei Wangová. Stále je příběh zasazen do Brna a to s přesvědčením, že i tady jsou rodiny, kde není v rodině jen Čech s Češkou (třeba se pletu :D). 

Chloin táta je původně Amík, co se sem přestěhoval za ženou. Ameliina máma je Australanka (táta si vzal její příjmení). Ale to všechno se v příběhu dočtete (jen ho nesmíte přeskakovat). 

No a když se suma sumárum podíváme třeba na kdejsme.cz a koukneme na četnost jména Chloe, Amelia nebo Katarina, zjistíme, že to není úplně mimo mísu. 

Matka: Karin Reynolds (CZ)

Otec: Petr White (CZ)

Poslední v řadě je příběh, co nese název Jedno malé nekonečno, kde najdete dvě neobvyklá jména. Oba muži mají v rodinách kořeny v zahraničí, proto ta neobyčejnost. 

Jméno: 'Timothy', počet výskytů 113 v celé ČR

Příjmení: 'Ash', počet výskytů 5 v celé ČR

Jméno: 'Mateo', počet výskytů 156 v celé ČR

Příjmení: 'Wood', počet výskytů 43 v celé ČR

Snad jsem vás třeba nahlodala a naklonila k tomu, že i taková neobvyklá jména v ČR najdete, a to i přesto, že jste zvyklí na Honzu, Marii, Katku a Tomáše. 

Popravdě, kdyby mi tehdy nakladatelství neotevřelo oči, asi bych dodnes psala příběhy ze zahraničí. Jenže pak jsem začala cestovat a nejen, že mi ta česká jména stále nejdou přes prsty, ale navíc si uvědomuju, že nemůžu psát čistě z ciziny, protože nevím, jak to tam doopravdy chodí. To, že někam jedete na měsíc na dovolenou ještě neznamená, že víte, co by tam bylo normální. Proto už takové příběhy nepíšu. Možná zas jednou začnu, kdo ví, ale do té doby si budu hledat neobvyklá jména tady u nás. 

Pokud budete mít nějaké otázky, připomínky, cokoliv, klidně mi napište na Instagramu. 

Mějte se krásně! 

Stefanie